Polynesie - rozcestník o Havaji a Francouzské Polynésii


Přejdi na obsah

Poe rava

Články > Sylva Santarová

F:\WEBOVKY\polynesie\ObjImage\p023_1_00.jpg
Error File Open Error

Poe rava... aneb tahitské černé perly - Tahiti
"Perly jsem tobě vybírala, slzy jsem sobě utírala…" Kdo by neznal verše Karla Jaromíra Erbena z balady o vodníkovi. U nás se dlouho tradovalo, že perly přinášejí člověku neštěstí, v Polsku se tato vlastnost přisuzuje pouze perlám bílým. V Orientu zase naopak darované perly mají obdarovanému zaručit dlouhověkost. V každém případě se již ve starověku začaly zdobit perlami bohaté ženy. Perly se ostatně těší oblibě dodnes.

Perly jako nápoj?
Mohlo by se zdát nelogické, že se ve starověku a v Indii perly také pily, a to rozpuštěné ve víně, jako lék na některé choroby. Současné výzkumy ukázaly, že tělu dodávaly prvek vizmut, který je v perlách obsažen, a jeho nedostatek vyvolává určité zdravotní problémy.
Kleopatra je zase rozpouštěla v octě a pila na krásu.

Od perlorodky k umělé kultivaci
V dobách, kdy se lovci perel nořili do hlubin oceánu, byla šance narazit na perlorodku, která v sobě nosila perlu, velmi malá.
Aby našli jednu perlu, museli najít zhruba 20 000 těchto ústřic, a proto měly perly veliko
u hodnotu, a ještě začátkem minulého století bylo jejich nošení výsadou králů.
Poté, co Japonec Kokichi Mikimoto objevil tajemství umělé kultivace a poprvé v historii vložil do těla perlotvorky cizí tělísko, získal uměle vypěstovanou perlu. Tuto metodu pak přinesl do Francouzské Polynésie francouzský veterinář Jean Marie Domard a od té doby se obliba šperků z perel značně znásobila a mohou si je dovolit i méně zámožné ženy.

"Tahitská černá perla" vzniká v útrobách černé perlotvorky (Pinctada Margaritifera) a navíc pouze ve vodách lagun Francouzské Polynésie. Perly v jiných lokalitách mají většinou bílou, krémovou či žlutavou barvu, na Tahiti a jeho ostrovech vytvářejí perlotvorky širokou škálu barev od světle šedé, přes modrou, až k černé. Přirozená černá perla se stala známou jako "perla královen" nebo "královna z perel" a pro svou ojedinělost a hlavně nedostatek byla velmi oblíbená. Zelené perly, zvané paví, vznikají v chladnějších vodách Gambierových ostrovů.

Proces kultivace, který probíhá přibližně čtyři roky, je záležitost vyžadující určité znalosti a zručnost.
Tzv. očkování, které provádí odborník na perlové farmě, má 40% úspěšnost.
Do pohlavního orgánu perlotvorky, která byla vypěstovaná z larvy ve vodách laguny, se vloží kulička vyrobená z lastury sladkovodní perlorodky a kousek tkáně jiné perlotvorky, která ovlivní barvu vzniklé perly. Opětovně zavřené ploché škeble se provrtají, zavěsí v koších zpět do laguny a začne probíhat proces obalování kuličky perletí, který trvá asi tři roky. Přitom se sleduje teploty vody, která je velmi důležitým faktorem při kultivaci. Tento proces se opakuje s jednou perlotvorkou maximálně třikrát.

Poté, co se perla z lastury vyjme, třídí se podle odstínu, velikosti, tvaru a lesku. Přírodní perla se od umělé liší svou nedokonalostí. Perly mohou mít ideální kulatý tvar, nebo i roztodivný tvar, kterému se říká barokní.
Může mít také tvar kapkovitý či oválný, v prodejnách objevíte také ploché perly, nebo i tvar vyloženě nepopsatelný. Každý se dá klenotníkem šperkařsky využít. Ve středověku se z nepravidelných perel vytvářely v kombinaci s jinými kameny montáže vytvářející například nějaké zvíře či výjev. Velmi důležitá je i tloušťka perleti a její lesk. K výrobě šperků, ozdob na tanečních kostýmů a knoflíků se využívá také leštěná perleť.

Atol Takaroa
Plochá laguna oválného atolu Takaroa, v blízkosti vesnice Teavaroa, je využívána k chovu perlotvorek a mušlí, odkud jsou mladými mušlemi zásobovány perlové farmy Závětrných ostrovů.
Několik set farem, zabývajících se produkcí perel, najdete především na souostroví Tuamotu a Gambierových ostrovech. Turisté však perlové farmy navštěvují především na ostrovech Raiatea, Tahaa a Huahine.
U farmy bývá většinou i obchod, kde se dá koupit perla samostatně, anebo již zakomponovaná do šperku.
Ceny jsou velmi rozdílné, perla se dá zakoupit za 15 000 pacifických franků (XFP) a pěkný prsten může stát okolo 140 000 XFP. 1 XFP = 0,23 Kč.

V kvalitní perle byste se měli vidět a hlavně byste je měli nosit. Do perly se totiž dostává z lidského těla energie a voda, bez které ztrácí lesk. Takže pokud je právě nemáte na sobě, měli byste je zabalit do hedvábí, nebo alespoň do hedvábného papíru.

Ministerstvo pro kulturu perel
Věřte nevěřte, na Tahiti bylo založeno Ministerstvo pro kulturu perel, které vydává pravidla pro jejich export a distribuci. "Králem černých perel" je nazýván Robert Wan, který produkuje zhruba polovinu tahitských perel a v Papeete vytvořil tento perlový magnát moderní a velmi dobře vybavené Muzeum perel.

Dodnes se najdou lovci perel, kteří doufají, že najdou tradiční metodou perlu, která vznikla bez zásahu lidské ruky, a že jim zajistí ráj na Tahiti na celý život.

autor: Sylva Santarová

F:\WEBOVKY\polynesie\ObjImage\p023_1_01.jpg
Error File Open Error
F:\WEBOVKY\polynesie\ObjImage\p023_1_02.jpg
Error File Open Error

Polynesie o.s. | Aktuality | O nás | Tanec | O Polynésii | Články | Kontakt | Mapování stránky


Zpět na obsah | Zpět na hlavní nabídku